Historie kostela

  Kostel svatého Tomáše z Canterbury

Jde o gotickou stavbu s románským jádrem z doby před rokem 1247, barokně
a novogoticky upravovaný. Původní farní kostel Panny Marie, poprvé zmiňovaný v roce 1247, byl roku 1424 vypálen husitskými vojsky. Obnoven – v gotickém stylu – a znovu vysvěcen byl pak v roce 1480. Asi v roce 1601 bylo svěcení změněno na dnešní. Z období renesance se na bočních zdech i uvnitř kostela zachovala vzácná funerální figurální výzdoba, spjatá s rodinou faráře Valentina Schwarze. Další úpravy probíhaly v barokním stylu, především dvě boční kaplesv. Anny a sv. Kříže a také oltář,
křtitelnice či kazatelna. Novogotická přestavba po požáru v 19. století přidala především průčelí s kamennou rozetou nad vstupními vraty.

Kostel byl původně zasvěcen Nanebevzetí Panny Marie. První písemný doklad o jeho existenci pochází z roku 1247, kdy byl jmenován v papežské listině, věž kostela se používala jako hláska a patřila městu. Jde o nejstarší známou severomoravskou farnost.
Jádro stavby je románské z doby před rokem 1247; z té doby se dochovalo zdivo lodi, která byla původně zřejmě plochostropá. V první polovině 14. století bylo přistavěno již v gotickém slohu kněžiště se sakristií a zřejmě i věž. V roce 1275 je u kostela uváděna farní škola, jedním z prvních známých farářů byl kanovník Sander Ranbow (1367–1368).
Loď byla zaklenuta mezi lety 1466 a 1480, ve stejné době vznikl portál do původní sakristie. Roku 1480 byl kostel znovu vysvěcen.

Kostel byl údajně pobořen v roce 1642; v tomto roce vpadli do Mohelnice Švédové, zapálili mlýn a od něj shořelo celé vnitřní město. Kostel byl poté provizorně upraven (1651 dokončeno zastřešení věže), v roce 1680 ovšem vyhořel znovu. Zásadní oprava začala
v roce 1722, přitom byla zbořená stará kaple a na jejím místě v letech 1726–27 vybudována nová kaple sv. Anny s kryptou. Barokizace kostela pokračovala přístavbou severní kaple Těla Kristova (dokončena asi roku 1734), která zaujala místo původní sakristie
(z níž zbyl ve zdi gotický portál). Nová sakristie s depozitářem byla vybudována v patře.
Při barokní úpravě byla vystavěna také hudební kruchta a západní předsíň, zaklenuta dolní patra věže a přistavěno válcovité schodiště na zvonici a půdu.

V roce 1907 byl kostel novogoticky upravován – do oken kněžiště byly vloženy nové kružby, maltou byl upraven profil žeber lodní klenby a přidány kašírované konzoly. Upraveno bylo průčelí a zvonicové patro věže, do předsíně byl zasazen novogotický portál.

Kostel svatého Stanislava

Jde o renesanční stavbu z 16. století.
Kostel byl v roce 1958 zapsán na seznam kulturních památek,  vystavěn byl  v letech 1577–1584. V roce 1773 nebo o několik let později byl zvětšen asi o 5 m na západě přístavbou lodě s kruchtou a věží. Zároveň byla upravena okna a celý kostel byl nově zaklenut. Stáří sakristie není jasné – mohla vzniknout při přestavbě nebo patřit k původní stavbě. V roce 1795 byly prováděny blíže neurčené úpravy na věži,
celý kostel byl upraven v letech 1855-1856 (fasády, zastřešení věže).

Zdroj: wikipedie